Mladí řidiči ve věku do 24 let zaviní každou desátou nehodu v Česku. Mohou tak přibližně za třetinu všech fatálních nehod končících těžkými následky nebo smrtí. Podle odborníků u nás zoufale chybí pozitivní řidičské vzory. Česká asociace pojišťoven (ČAP) rozjela druhý ročník pokračujícího projektu s názvem Zpomal, ještě je brzo. Zaměřuje se především na mladé a jejich nepřiměřenou rychlost za volantem. „Obě kampaně mají ukázat, že sešlápnout plyn nemá smysl,“ říká Jan Matoušek, výkonný ředitel ČAP.
I když kvůli pandemii covidu klesl počet nehod s fatálními důsledky, v meziročním srovnání zůstávají mladí řidiči v Česku nejrizikovější skupinou. Tuzemsko tak zaujímá nelichotivou přední příčku v rámci Evropské unie. Ze statistik dopravní policie vyplývá, že téměř 18 procent všech nehod zaviní lidé s řidičskou praxí do pěti let. Téměř každé tři minuty tak někde na světě zemře na silnici mladý člověk. „Kampaň Zpomal, ještě je brzo proti nepřiměřené rychlosti musí pokračovat právě kvůli nim. Patří k nejzranitelnější skupině v silničním provozu,“ vysvětluje Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.
Tato skupina řidičů má tendenci přeceňovat své řidičské dovednosti. Zároveň však podceňuje možná rizika. Nezkušení šoféři navíc často špatně vyhodnotí náročnost trasy, po které jedou. „Když se k tomu přidá zbytečně rychlá jízda s mladickou nerozvážností, mnohdy to má tragické následky,“ říká Jan Chalas, datový analytik ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod. Ten přináší informace o nejrizikovějších úsecích na tuzemských silnicích, které analytici vyhodnocují na základě dat od policie a pojišťoven.
Z odborných studií vyplývá, že rizikové chování mladých řidičů na silnicích ovlivňuje i jejich zvýšená potřeba podstupovat riziko. Lidé do 24 let tak zaviní každou desátou dopravní nehodu. Z toho těžce zraní nebo zabijí každého šestého. „Rychlá jízda je adrenalin, který mladé baví. Za pár ušetřených minut ale mohou nést následky celý život,“ říká Jan Matoušek. Podle statistik si pak tito řidiči užívají rychlou jízdu i v pozdějším věku, kdy za volantem zbytečně šlapají na plyn a ohrožují tak i ostatní řidiče.
Přes 30 % mladých řidičů uvádí, že rychlá jízda je pro ně adrenalinovým zážitkem
Jan Matoušek, ředitel České asociace pojišťoven
Ohrožena je ale také skupina kolem 17. roku života, která ještě nevlastní řidičský průkaz na automobil. „Jde o lidi, kteří nastoupí s o chlup starším kamarádem do vozu, který už řidičák má. Mladý řidič chce trošičku zamachrovat a končí to špatně,“ vysvětluje fenomén spolujízdy Jan Chalas. Když má nezkušený šofér štěstí a havárii přežije, po zbytek života musí žít s pocitem, že někomu ublížil.
V autoškole musí podle zákona žadatelé povinně odřídit 28 hodin během praktických jízd. Za takovou dobu ale není podle Aleše Horčičky, předsedy Asociace autoškol ČR, možné zažít na silnici všechny krizové situace. „Nejde projet všechny křižovatky nebo rušnou silnici několikrát během dne podle provozu,“ vysvětluje.
Žáci jezdí pouze za dne a vždy s učitelem. Po získání licence se ale na silnicích dostávají do nových situací, se kterými si často neví rady. Chybí jim totiž potřebné zkušenosti. „Je velký rozdíl, když jedete s kamarádem přes den nebo večer s autem plných opilých lidí,“ dodává Horčička. Mnohdy nezralí řidiči tak i na poměrně přehledné silnici bez nástrah snadno zazmatkují a jednají zkratkovitě.
Až 82 % řidičů ve věku do 29 let se nechá během jízdy vyprovokovat k agresivitě*
*Zdroj: Výzkum České asociace pojišťoven (ČAP), 2021
Nepřiměřená rychlost se objevuje u všech řidičů bez ohledu na věk přibližně v 16 procentech populace. U věkové skupiny 18 až 24 let jde ale až o více jak dvojnásobný údaj, tedy o téměř 30 procent. Účinných opatření, jak ochránit nejen mladé, ale i ostatní řidiče, je podle předsedy asociace autoškol ČR Aleše Horčičky dost. Česko jich ale zatím nevyužívá.
Jedním z možných řešení je aktivně zapojovat rodiče do přípravy svých dětí v získání průkazu. „Zatím je to spíš tak, že rodiče dětem ukazují, jak by to dělat neměly, než měly,“ myslí si Horčička. Nedodržování předpisů, rychlá jízda, ale i další důvody velké nehodovosti v Česku jsou podle předsedy společenským fenoménem. „V Česku zoufale chybí pozitivní řidičské příklady,“ dodává.
V Německu i Rakousku mělo aktivní zapojení rodičů do výuky svých dětí pozitivní efekt. Aby se mohli rodiče sami zapojit, nesmí se dopustit přestupku za volantem. „Je to hezký odrazový můstek, který bude fungovat i u nás. Děti totiž v mnohém napodobují dospělé nebo kamarády, a to se odráží i v jejich řidičské praxi,“ říká Horčička.
„Každý rok získá přibližně 100 000 lidí v Česku řidičský průkaz.“
Aleš Horčička, předseda Asociace autoškol v ČR
Možností je i rozšířené vzdělání pro začínající řidiče. V Rakousku po složení zkoušek jezdí trénovat také na polygon, kde si za volantem na silničním okruhu zkouší různé krizové situace. Navštěvují také dopravního psychologa a po nějakém čase se znovu setkávají se svým učitelem autoškoly na kondiční jízdy.
Ministerstvo dopravy také připravilo novelizaci zákona o silničním provozu. Ta se týká i mladých řidičů. Za volant budou moct usednout už v 17 letech pod dohledem zkušeného řidiče, který bude fungovat jako mentor. Ten by měl začínajícího šoféra naučit správným návykům.
Nově také získají čerstvý řidičák na zkoušku, a to na dva roky. Pokud spáchají v tomto období závažný dopravní přestupek, musí se hlásit na povinnou návštěvu u dopravního psychologa. Pokud tak neučiní, nebudou moci znovu usednout za volant.
Nejdůležitější je osvěta
Snížení počtu obětí a těžkých zranění v důsledku dopravních nehod až na polovinu je dlouhodobým cílem Strategie BESIP Ministerstva dopravy ČR. K jejímu naplnění by mělo dojít nejpozději v roce 2030. Na rizikové chování mladých řidičů chce upozornit letošní kampaň České asociace pojišťoven (ČAP) s názvem Zpomal, ještě je brzo.
Velká část komunikace probíhá na středních školách, v autoškolách, ale také v online prostředí. „Cílem je změnit chování řidičů, protože nejen nepřiměřená rychlost, se kterou mají problém všichni řidiči, patří mezi nejtragičtější příčiny dopravních nehod,“ vysvětluje Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.
Obsah i forma je vytvářena mladým na míru. Propagace projektu je tak zaměřena i na sociální sítě a spolupráci s influencery. Letošní projekt volně navazuje na kampaň z loňského roku s názvem Zpomal, dokud není skutečně pozdě. „Osvěta musí fungovat přes emoce a ukazování důsledků,“ vysvětluje Jan Matoušek. První projekt slavil úspěch. Po dobu jejího trvání klesl počet nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí o 9 procent. „Sami řidiči nám psali, že je příběhy donutily zpomalit,“ doplňuje Jan Matoušek.
Na osvětovém letošním ročníku kampaně ČAP opět úzce spolupracuje s BESIP a Policií ČR. „Na školách promítáme příběh mladého řidiče, který způsobil autonehodu, při které zabil jednu ze dvou spolujezdkyň. S takovým neštěstím musí žít po zbytek života on sám, jeho rodina a také rodina mrtvé,“ popisuje průběh kampaně Jan Matoušek.