Vystresované Česko:
Nejistá doba přináší úzkosti a strach

Počet lidí potýkajících se s depresemi a úzkostmi v posledních dvou letech stoupá rychleji než dříve. Zdražování, válka na Ukrajině i epidemie přispívají ke stresu a napětí. Podle Evropské komise je duševní zdraví hlavní společenskou výzvou, které evropské země čelí.

Úzkostí či depresí trpí podle aktuálních dat každá desátá žena a každý šestý muž v Česku. „Za posledních 20 let se spotřeba antidepresiv zvýšila šestinásobně,“ dodává lékařka Ludmila Plšková, expertka pro zdravotní politiku Svazu zdravotních pojišťoven. Počet lidí, kteří v souvislosti s depresemi či úzkostmi vyhledali pomoc terapeutů, psychologů a psychiatrů, se za poslední dva roky ztrojnásobil. Psychiatři odhadují, že klinickou depresí vyžadující trvalou péči trpí v Česku více než 700 tisíc lidí. Některá z forem duševních poruch postihne v průběhu života téměř každého druhého člověka.

Lidé s duševními obtížemi se v náročných situacích ve velkém spoléhají spíše na sebe než na odborníky. „Pomoc psycholožek a psychologů vyhledá jen pár procent těch, kteří se potýkají s obtížemi. Mezi příčiny patří jak stigma okolo duševního zdraví a nedůvěra v odbornice a odborníky, tak jejich nedostatek,“ jmenuje možné příčiny Barbora Pšenicová, terapeutka a ředitelka organizace Nevypusť duši. Pozitivní podle ní je ale to, že Češi podle průzkumů považují své duševní zdraví jako za stejně důležité jako to fyzické. V praxi ale terapii či jinou pomoc odborníka vyhledávají lidé většinou až v situaci, kdy je jim hodně špatně. Preventivní terapie nebo všímání si signálů pořád není běžné.

83 %

lidí, kteří pociťují znaky duševních poruch, se neléčí

Zdroj: Česko v datech

Zatímco o prevenci rakoviny a dalších závažných nemocí se mluví, chodit preventivně na terapii je v Česku stále ojedinělé. „Terapie může být i prevencí a je úplně v pořádku na ni začít chodit i bez zjevného problému. Důvodem může být právě to, aby se mi nic nevymklo z rukou. Varovným signálem je to, když se necítím dobře déle než zhruba 2 měsíce a když vnímám, že to, co mi doposavad pomáhalo – pohyb, koníčky, být s rodinou nebo s přáteli – ,už přestává stačit,“ přibližuje psycholog Richard Pabišta. Podle Barbory Pšenicové z organizace Nevypusť duši je jasným signálem pro terapii to, když se kvůli náročné situaci nebo problému nemůžeme věnovat věcem, které máme rádi. „Ve chvíli, kdy musím slevit ze svých potřeb a přání a jsem hodně dlouho unavená, tak bych měla uvažovat o odborné pomoci,“ dodává.

12 %

Čechů vykazuje příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti

Zdroj: Život k nezaplacení

V e-mailové poradně, kterou organizace Nevypusť duši provozuje, se terapeutky a terapeuti často setkávají s tím, že lidé své obtíže často podceňují. Ani občasným bolestem hlavy nebo na hrudi nevěnují příliš pozornosti. Do poradny dospělé často vede až prožití úzkosti či panické ataky. „Noví klienti přicházejí ve stavu, kdy už doopravdy nemohou, kdy už všechno dávno přeteklo. Potýkají se s depresivními nebo úzkostnými stavy, jsou vyčerpaní, málo v kontaktu se svými potřebami a často přepracovaní. Pohybují se na hraně. Několik let si nechtěli pomoct a rozhodli se, že už se sebou musí něco udělat,“ říká psycholožka Katarína Pabištová, která se ve své praxi věnuje především ženám a matkám.

Duševní zdraví dětí a dospívajících je alarmující

Podle celosvětových studií se u 75 % těch, kteří se potýkají s duševními obtížemi, nemoc projeví už před 24. rokem života. I proto je důležité zajistit správnou péči dětem a dospívajícím. „Kdybychom se o svoje duševní zdraví starali už jako děti a dospívající, a to preventivně, a ne až v případě problému, tak by mohlo dojít k tomu, že se obtíže v dospělosti budou objevovat méně,“ říká Barbora Pšenicová z Nevypusť duši.

Děti často vědí, kde je problém. Dospělí jim neumí naslouchat

Terapeuti se shodují, že roste počet sebepoškozování, sebevražedných myšlenek i poruch příjmu potravy. „U dětí a dospívajících řešíme také nedostatečnou sebedůvěru a problémy ve škole. Teenageři hodně často potřebují ujistit se, že to, jací jsou, je úplně v pořádku. Že mohou nezapadat a být jiní. Z obav, že je s nimi něco špatně, často vycházejí jejich úzkosti,“ přibližuje psycholog Richard Pabišta, který se dospívajícím i dospělým klientům věnuje ve své praxi v Mladé Boleslavi. Podle Barbory Pšenicové z Nevypusť duši děti často tuší, kde je problém, schází jim ale opora v okolí. „Mladí lidé nám říkají, že nemají prostor pro sdílení pocitů, emocí a myšlenek, který mohou učitelky, učitelé a rodiče vytvořit. Ve chvíli, kdy rodiče obtíže svých dětí bagatelizují a zesměšňují, tak je s nimi jejich děti prostě nebudou řešit,“ upozorňuje.

Ordinace psychoterapeutů se plní dětmi a teenagery. Ačkoliv jsou duševní poruchy a poruchy chování druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí v Evropské unii, v Česku není dostatek klinických psychologů a psychiatrů zaměřujících se na děti a mládež. Zoufalí rodiče tak zkoušejí oslovovat terapeuty, i když stav jejich dětí si žádá lékařskou pomoc. V psychiatrické ambulantní péči je spousta mladých pacientů, kteří by dříve byli hospitalizovaní v nemocnicích. Kromě lékařů totiž není také dostatek nemocničních kapacit. Odborníci se shodují, že dětská psychiatrie je v Česku v troskách a řada dětí a rodičů musí na psychiatrickou pomoc čekat i několik měsíců. A to i v případě, že má dítě sebevražedné myšlenky.

Dospělé trápí vztahy i pracovní stres

Na Terapeutický Přístav, který nabízí finančně dostupnější terapii a podporuje psychoterapeuty v jejich začátcích, se obrací čím dál více lidí. Jen za první čtvrtletí tohoto roku služba pomohla 110 novým klientům. „Lidí se nám ale ozývá daleko víc, limitují nás jen naše kapacity,“ dodává Daniel Wagner, ředitel a zakladatel platformy.

Mezi 80 nejčastějšími problémy vévodí vztahy

Platforma Hedepy, na které se minulý rok uskutečnilo téměř 50 000 terapií, identifikovala 80 nejčastějších problémů, se kterými se klienti obracejí na terapeuty. „S přehledem vedou vztahy, dále je to běžný stres, dost často spojený s prací. Potkáváme se ale i s lidmi, u kterých energetická a finanční krize způsobují úzkosti, které dále přecházejí do depresí,” jmenuje Lukáš Krčil, spoluzakladatel a ředitel Hedepy. Podle dat platformy jsou častějšími klienty ženy. Důvodem je podle Lukáše Krčila to, že jsou ochotnější si přiznat problém a zároveň mají větší tendenci duševní obtíže řešit včas. “Muži častěji nechají své problémy zajít až do situace či stavu, kdy musí být hospitalizovaní,“ dodává.

Dospělí se na terapeuty často obracejí ve chvílích, kdy potřebují něco ve svém životě změnit nebo zažívají něco, čemu nerozumí. Může jít o opakující se vzorec, například výběr podobných partnerů, anebo o zahlcující myšlenky, ke kterým se často vrací. „O náročnosti situace a stavu klienta nám prozradí víc kvalita spánku klienta, jak jí, jak chodí do práce, jak to má se vztahy a jak zvládá plnit svoje povinnosti,“ vysvětluje terapeut Daniel Wagner.

Dlouhodobý stres ničí i fyzické zdraví

Mentální zátěž se může projevit i fyzickými příznaky. Mezi ty nejčastější patří bolest hlavy či žaludku, problémy s dechem nebo skřípnutá záda. Se stresem je spjatý vysoký krevní tlak a zvyšuje i riziko vzniku dalších onemocnění, jako je cukrovka nebo srdeční problémy. „Potkáváme se s klienty, kteří se k návštěvě terapeuta odhodlali až poté, co jim to dalo tělo najevo. Dost často v takové situaci míří nejprve za obecným doktorem, který během klasických vyšetření nezjistí žádný problém a vyhodnotí jejich obtíže jako psychosomatické,“ říká psycholog Richard Pabišta. Se stresem se mohou pojit také kožní onemocnění, nespavost nebo padání vlasů.

Někdy za nemoc mohou silné emoce či napjaté vztahy, které se dlouho nedaří napravit. K psychosomatickým problémům mají blízko lidé, kteří ignorují své vnitřní obtíže, náladu a rozpoložení. Takoví lidé často přehlíží stres a napětí a upozorní je často až jejich tělo. Tradiční léčba proti takovým problémům nezabírá, potlačuje jen některé příznaky nemoci.

REKLAMA