Česku chybí psychologové a psychiatři. Na pomoc čekají i děti se sebevražednými myšlenkami

Ordinace terapeutů a psychologů jsou plné. U těch, kteří mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami, klienti musí čekat několik měsíců. Situace je natolik vážná, že se k psychiatrické péči nedostávají ani dospělí a děti v akutním stavu vyžadujícím hospitalizaci. Systém už se několik let hroutí.

„Protože pracuji s mladšími klienty, už od 13 let jejich věku, mám plno. Každý týden se ozvou 2 až 4 zájemci, které musím odmítnout. Lidí, kteří se mladším klientům v regionu věnují, je hrozně málo,“ říká psycholog Richard Pabišta, který vlastní soukromou praxi v Mladé Boleslavi a nespolupracuje se zdravotními pojišťovnami. S dětmi řeší jejich úzkosti, sebepoškozování, nedostatečné sebevědomí nebo problémy ve škole.

S pandemií stoupla podle psychologů a psychiatrů četnost sebevražedných myšlenek i případů sebepoškozování. S tím se pojí i zvýšený zájem mladých lidí o on-line terapie. „V poslední době se na nás ve velkém obracejí teenageři, kteří se ještě nesrovnali se socializační pomlkou v covidu, mnozí z nich jsou zároveň zasažení i válkou na Ukrajině,“ říká Lukáš Krčil, spoluzakladatel a ředitel platformy Hedepy, která nabízí on-line psychoterapeutická i psychiatrická sezení. Podle něj řada mladých lidí vyhledává on-line terapii i proto, že na rozdíl od návštěvy školního psychologa o tom nevědí jejich spolužáci.

Šest lékařů na 100 tisíc dětí je realita české psychiatrie

„Setkáváme se s tím, že dítě se k psychiatrické péči dostane až ve chvíli, kdy došlo k ohrožení jeho života, například při sebepoškozování nebo při pokusu o sebevraždu. Ti, kteří mívají sebevražedné myšlenky, bývají z kapacitních důvodů odmítáni nebo se přechodně léčí na běžné pediatrii,“ přibližuje Barbora Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši. To potvrzuje i psycholog Richard Pabišta, podle kterého se k péči nedostanou ani děti, které nechodí do školy a jsou s depresemi doma nebo mají panické záchvaty.

Dětských psychiatrů je podle statistik jen 180 v celé zemi. To znamená, že na každých 100 tisíc českých dětí, se najde jen 6 psychiatrických odborníků. Podle registru České lékařské komory je navíc polovina dětských psychiatrů těsně před důchodem.

Psychoterapeut, psycholog a psychiatr. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pokud řešíte jakýkoliv problém či se cítíte pod neustálým tlakem, obraťte se na psychoterapeuta. Ten vám dokáže být oporou, hledat řešení a poodkrývat smysl vašeho jednání pomocí rozhovoru. Může pomoci třeba v případě, že potřebujete probrat své těžkosti týkající se rozvodu, stresu v práci nebo problémů v rodině. S psychologem se můžete setkat ve školách nebo v personálních odděleních firem, psychologové se také často věnují koučování. Psychiatr se zaměřuje na léčbu pacientů v nemocnicích či léčebnách. Diagnostikuje a léčí duševní poruchy předepisováním léků a spoluprací s psychoterapeuty.

Pro některé rodiče jsou duševní obtíže tabu, a tak pokusy svých potomků o sebevraždu zamlčují a nehledají potřebnou pomoc. Z akutních problémů se mohou ignorací nebo čekáním na tu správnou péči rozvinout závažné psychiatrické problémy.

Zdravotní pojišťovny začaly přispívat na psychoterapie

Pandemie počet duševních obtíží razantně zvýšila a doteď psychologové a psychiatři řeší těžkosti spjaté s pandemickou izolací a stresem. Podle Národního ústavu duševního zdraví si své psychické obtíže uvědomuje každý třetí dospělý člověk. Odborníci však odhadují, že ve skutečnosti se depresivní či úzkostné stavy týkají třiceti procent populace.

Na rostoucí počet lidí, kteří potřebují pomoc, zareagovaly i některé zdravotní pojišťovny a začaly přispívat na péči o duševní zdraví u vybraných psychoterapeutů či klinických psychologů. To i proto, že psychoterapeutů, jejichž služby jsou hrazené z veřejného pojištění, je žalostně málo a jejich kapacita je až na výjimky plně vyčerpaná.

On-line terapie může pomoci i tam, kde jsou odborníci daleko

Odborníci, se kterými pojišťovny spolupracují, nejsou rozprostření po celé zemi. Skoro polovina jich pracuje v Praze, nedostatečná kapacita je na Karlovarsku, Plzeňsku i na Vysočině. „Pro lidi z menších měst může být velmi traumatizující jít k psychoterapeutovi v místě svého bydliště. Často mají pocit, že se to na malém městě hnedka všechno roznese, a necítí se komfortně řešit tak například své vztahové problémy,“ přibližuje situaci Lukáš Krčil z Hedepy.

Na placené psychoterapie pojišťovny přispívají až několik tisíc, někdy ale limitují počet sezení na 10, což neodpovídá skutečnosti, že problémy s duševním zdravím vyžadují dlouhodobé řešení. Ať se jedná o úzkosti, toxické vztahy, deprese, stres nebo panické ataky.

Příspěvek pojišťoven pokrývá zhruba polovinu nákladů na 10 sezení u psychoterapeuta či psychologa. „Potkávám hodně lidí, kteří chtějí pomoct hned, očekávají maximálně 2 až 3 sezení. Očekávání a tlak na rychlost od klientů jsou často nereálná,“ přibližuje psycholog Richard Pabišta. Podle odhadů odborníků trvá průměrná terapie 8 sezení, často je ale počet sezení mnohem vyšší.

Nedostatek lékařů tu bude ještě roky. Řešení je v lepší prevenci

Počet psychoterapeutů, psychologů a psychiatrů se jen tak nezmění. Zájem studentů medicíny o tyto obory je stále nízký. Řešením je tak podle odborníků zaměřit se na prevenci. „Čím dříve se lidé dostanou k péči, tím větší šanci mají na zotavení,“ říká Barbora Pšenicová z organizace Nevypusť duši.

Podporování duševního zdraví a včasné odhalení případných problémů je cestou, jak zrychlit a zjednodušit jejich řešení. Množství dětí i dospělých s rozvinutými duševními poruchami by bylo nižší, kdyby věděli, kam se při potížích obrátit a jak se o sebe mohou postarat. Pomoc by mohli najít nejen ve školách, ale i v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež.

Statistiky říkají, že Češi pečují o své duševní zdraví až v momentě, kdy už nevidí jinou možnost, jak si pomoci. K psychologům a psychiatrům přicházejí pozdě, s akutními obtížemi, a tak lékaři a další odborníci především tlumí příznaky. Jak ale ukazuje průzkum agentury Kantar pro Českou asociaci pro psychoterapii, k odborníkovi zavítá jen třetina těch, kteří návštěvu psychoterapeuta zvažují. „Problém je v tom, že spousta lidí ani neví, s čím se mohou na psychoterapeuta obrátit, často o sobě pochybují a vlastně se za to stydí. Tím pádem nedovedou udělat ten správný krok k řešení. Ale i to se pomalu mění,“ komentuje situace Lukáš Krčil z Hedepy. Studie říkají, že dvě třetiny lidí s příznaky deprese nevyhledají pomoc.

Kdy je potřeba říct si o pomoc?

„Pokud nemohu nebo nevím, jak pokračovat v životním stylu, který jsem doposud vedla. Jakmile se zdánlivě bezdůvodně mění můj styl života,” říká Babora Pšenicová z organizace Nevypusť duši. Dodává, že na psychoterapii se lidé mohou obrátit i v momentě, kdy si nejsou jistí, co jim je a co mají dělat. Lidé, kteří vyhledají terapeuta, často pociťují i fyzické příznaky, jako jsou bolesti zad a břicha anebo problémy s dechem. Jedná se o vážný stav. „Terapie může být preventivní. Je úplně v pořádku chodit na terapii bez zjevného problému, prostě proto, aby se mi nic nevymklo z rukou,“ říká psycholožka Katarína Pabištová.

REKLAMA