Ano, bohužel je to tak. I za banální rýmou se může skrývat závažné onkologické onemocnění. Je tedy na místě škrábání v krku, bolest při polykání, rýmu či bolest hlavy nepodceňovat a včas se objednat na vyšetření k lékaři. To vám totiž může zachránit život!
Asi málokoho by napadlo, že by se za některými „obyčejnými“ příznaky mohla skrývat zákeřná nemoc. Respektive nikdo si to nechceme ani připustit. Bohužel realita bývá o poznání horší. O nádorech hlavy a krku se moc nemluví, přitom jejich výskyt je prudce na vzestupu a týká se stále častěji mladších ročníků.
Dlouhodobé obtíže jsou jasným varováním
Pacienta k lékaři obvykle zavedou obtíže, které nezmizí ani po několika měsících. „Jedná se o dlouhodobou rýmu nebo bolest v krku nebo bolest při polykání, které nijak nereagují na běžnou léčbu. Úplně nejčastěji přivede pacienty k lékaři zduření krčních uzlin,“ uvádí primář Protonového centra v Praze doc. MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D. Ten se v Protonovém centru specializuje na léčbu pacientů s nádory v oblasti hlavy a krku, tedy ORL oblasti.
Ozařování nádorů v oblasti hlavy a krku patří k nejnáročnějším procedurám jak pro pacienta, tak pro lékaře. V této oblasti je příliš mnoho orgánů citlivých na záření (mícha, slinné žlázy, mozkový kmen, polykací cesty, oči, optický nerv apod.), které mohou být poškozeny. Ke zničení nádoru je zároveň potřeba použít vysoké dávky. Standardní radioterapie tuto situaci není schopna vždy vyřešit.
Protonová terapie se využívá k léčbě rakoviny:
- nosohltanu,
- vedlejších nosních dutin,
- slinných žláz,
- krčních mandlí,
- očnice,
- středouší a vnitřního ucha.
Protonová léčba je výjimečná především tím, že kromě vynikajících výsledků léčby prokazatelně snižuje riziko vedlejších účinků, které provází jiné druhy léčby. Tím, že dokáže snížit zátěž okolních tkání a orgánů nežádoucím zářením, minimalizuje například riziko polykacích obtíží, významně snižuje riziko ztráty sluchu či zraku, a většina pacientů je navíc schopna absolvovat ozáření ambulantně, tedy bez nutnosti hospitalizace.
Cílem onkologické léčby je zajistit pacientům maximální šanci na vyléčení při minimalizaci vedlejších účinků spojených s léčbou. Tohoto cíle je dnes možné dosáhnout právě pomocí šetrnější protonové léčby.
Výhody protonové léčby při ozařování nádorů ORL oblasti:
- Umožňuje významně snížit dávku nežádoucího ozáření na mozek, a tím předcházet riziku vzniku poruch paměti.
- Významně snižuje nežádoucí ozáření míchy až o osmdesát procent.
- Zásadním způsobem umožňuje snížit dávky na oblast očí, čímž snižuje riziko omezení či ztráty zraku.
- Snižuje také riziko omezení či ztráty sluchu, zejména v oblasti vysokých frekvencí.
- Umožňuje redukci dávky na struktury polykacích cest, a tak snižuje pravděpodobnost polykacích obtíží, poruchy tvorby slin, nutnost zavedení PEG.
Nárok na protonovou léčbu má každý
Protonová radioterapie je přesná a šetrná metoda léčby rakoviny s minimálními vedlejšími účinky. Umožňuje přesné zacílení protonového paprsku do cílové oblasti (do nádoru nebo do místa původního nádoru) a snižuje ozáření okolních tkání a orgánů. U nádorů hlavy a krku je díky protonové radioterapii možné ozářit i pacienty s dosud velmi těžko léčitelnými nádory uloženými například v blízkosti zrakového a sluchového nervu nebo míchy.
Vyšetření i léčba v Protonovém centru je ze zákona hrazena zdravotními pojišťovnami a má na ni nárok každý pacient ze všech krajů České republiky.
Příběh Věry: Diagnóza rakovina mi přinesla do života i mnoho pozitivního
Když se paní Věra dozvěděla o své onkologické diagnóze, nebyla v rodině jediným pacientem s rakovinou. Rok předtím si obdobnou diagnózu totiž vyslechla i její dcera. O to větší to byl pro paní Věru šok. Musela se vyrovnat nejen s tím, že jí vážně onemocnělo dítě, ale také s tím, že i ona musí bojovat, a navíc s ojedinělou formou onkologického onemocnění.
Karcinom nosní dutiny, nebo také olfaktorický neuroblastom, postihuje horní část nosní dutiny a představuje extrémně ojedinělou diagnózu, kterou ročně onemocní ani ne jeden člověk z milionu. Podobně jako ostatní rakovinová onemocnění dýchacích cest se z počátku projevuje naprosto banálními příznaky.
„Začalo to obyčejnou rýmou, která mě vůbec neznepokojovala, protože na rýmu z chladu jsem celkem běžně trpěla. Zpozorněla jsem až ve chvíli, kdy se k rýmě přidal tlak v levém uchu a více intenzivní smrkání. Cestou do ordinace jsem si připadala skoro hloupě, že jdu za lékařem s takovou banalitou, nicméně kontrola přece jen ukázala, že v levé nosní dutině jsem měla drobný polyp, na který jsem dostala kapky,“ popisuje paní Věra události, které zahájily velmi nečekanou kapitolu jejího života.
Výsledky před Štědrým dnem
Kontrola po měsíci nepřinesla žádné zlepšení, a tak lékař polyp chirurgicky odstranil a poslal na histologii. Pro výsledky si pacientka měla přijít za dva týdny – den před Štědrým dnem. „Vždy jsem byla poctivý pacient, takže jsem nevynechala ani kontrolu těsně před začátkem Vánoc. Pan doktor mi citlivě sdělil, že histologický rozbor potvrdil velmi vzácný nález. V tu chvíli pro mě bylo nesmírně důležité, že nepadlo slovo nádor, protože i tak jsem seděla jako přikovaná ke křeslu a myslela na to, že před rokem si má dcera prošla rakovinou štítné žlázy. Takové věci se snaží člověk vytěsnit z paměti a já se dívala na pana doktora a říkala si, že to nemůže být pravda.“
Přístup ošetřujícího lékaře byl však velmi lidský, paní Věra nakonec odcházela z ordinace s ujištěním, že vše dobře dopadne, a snažila se přijít na jiné myšlenky přípravou na nadcházející vánoční svátky. Ani v těchto momentech si stále nechtěla připustit, že by se něco mohlo dít, intuitivně však tušila, že situace je vážná. Po Vánocích absolvovala magnetickou rezonanci, která potvrdila, že se nádor dotýká nitrolebí a bude nutné chirurgické odstranění. Proto následovala předoperační konzultace v pražském Motole, kde si paní Věra musela vyslechnout druhou zdrcující novinu – existovala totiž pravděpodobnost, že zákrok ve vysoce citlivé oblasti může způsobit nejenom ztrátu čichu, ale také možnou ztrátu zraku při následném ozařování.
Nejvhodnější řešení – protonová radioterapie
„Představa, že bych mohla přijít i o zrak, pro mě byla naprosto nepředstavitelná. Teprve na konzultaci v Praze na mě opravdu dopadla závažnost celé situace. Člověk takovou zprávu skutečně přijímá těžko, moji dceru navíc čekalo ve stejném období ozařování. Pan profesor v Praze mi sdělil, že po operaci bude následovat ozařování v Protonovém centru, aby došlo k odstranění veškerých nádorových reziduí, která by mohla v operované oblasti zůstat. Vzhledem ke své šetrnosti a vysoké účinnosti byla v mém případě protonová radioterapie jednoznačně nejvhodnější řešení.“
Před operací se paní Věra chtěla plně soustředit na zákrok a nenacházela odvahu se podrobněji informovat o protonové léčbě, o které nikdy předtím neslyšela. „Nakonec jsem se však odhodlala a do Protonového centra zavolala, abych se ohlásila, že mě zde čeká léčba. Tento telefonát byl přesně to, co jsem potřebovala slyšet – ujištění, že se ničeho nemusím bát.“ Operace nakonec proběhla překvapivě dobře a pacientka mohla zahájit léčbu protonovou radioterapií.
Jiný, přesto přátelský svět
Na první okamžiky v Protonovém centru podle svých slov vzpomíná jako na jiný svět – vedle krásného prostředí paní Věru fascinovala naprostá profesionalita všech týmů, perfektní organizace i administrativní management celého procesu léčby a výjimečná lidskost personálu. Paradoxně si připadala, jako by se ani neléčila, a i přes veškerá úskalí spojená s ozařováním jako takovým se postupem času do Protonového centra těšila.
„Poznala jsem, že se na sebe se sestřičkami usmíváme i přes roušky, štíty a respirátory. To mě opravdu drželo. Věděla jsem, že se musím k celé sedmitýdenní proceduře postavit čelem, že nemá cenu plakat a nezbývá nic jiného, než abych vším poctivě prošla. První ozařování pro mě byl trochu šok, bylo nezvyklé, že se člověk nemohl ani pohnout, ozařovanou oblast navíc fixovala speciální obličejová maska. Ke všemu jsem stále měla veliký strach. Ale sestřičky vždy ochotně pomáhaly obavy překonat a ozařovací proceduru mi zpříjemňovaly – mohla jsem poslouchat relaxační hudbu, když mi bylo chladno, dostala jsem deku. Před každou ozařovací frakcí jsem se pečlivě koncentrovala, zklidňovala. A takto šel den za dnem celých sedm týdnů. Měla jsem vytisknutý ozařovací plán, kde jsem si každou ozařovací frakci pečlivě odškrtávala. Nakonec mi dva měsíce strávené v Praze, která se dočasně stala mým druhým domovem, utíkaly celkem rychle.“
Čas léčby v Protonovém centru se tak pro paní Věru stal skutečně výjimečným obdobím. Dnes ho považuje za jednu z nejvzácnějších etap svého života, během které pochopila, co je pro ni skutečně důležité. Nemoc a léčba jí navíc pomohly odpoutat se od řady běžných starostí.
Největší dar
„Uvědomila jsem si to hlavně v okamžiku, kdy jsem končila léčbu a opravdu jsem viděla. To byl pro mě největší dar. I když jsem přišla o čich, jsem nesmírně vděčná, že to tak dobře dopadlo. Uvědomila jsem si, že bych na tom mohla být i mnohonásobně hůř. Sdělení o závažné diagnóze nakonec přijmout dokážete, nicméně z hlavy ho jen tak nevytěsníte. Dá se tomu však postavit tak, že se vnitřně nastavíte na dobrý konec. S vírou, že vše dobře dopadne. To jsem si stále opakovala, abych měla motivaci jít dál. Již na začátku jsem si uvědomila, že otázka ‚proč já?‘ mi ve vyléčení nijak nepomůže. Přestala jsem si proto pokládat otázky, na které nelze nalézt odpověď, a namísto toho se plně soustředila na své vyléčení. I v těžkém lze hledat něco pozitivního a tento přístup bych doporučila každému, komu život přinese podobně obtížnou zkoušku,“ bilancuje svou životní kapitolu sympatická paní Věra.